UK: Londýn - Brighton (2007)

Periferie "Hunslow West", kde jsme bydleli u kamaráda Volíka je čtvrtí polsko/rusko/indo/českých dělňasů. Baráčky s prvním patrem, nudlí zahrady s grilem a výhledem na stejnou zahradu vlevo i vpravo, s vnitřními zdmi ze sádrokartonu.
Čech je v anglii jedna z nejlevnějších pracovních sil, takže pokud nedělá zrovna domácího slouhu v sociálně průměrné anglické rodině, tak myje nádobí, seká golfový trávník nebo šroubuje šroubky v továrně a je moc rád, že jeho továrna je na té samé periferii a nemusí dát půldenní výplatu za lístek do podzemky. Můžete mít štěstí a uchytit se třeba jako programátor, ale punc dělňase z východu trvá a trvá. Přes to je skoro pravidlem, že v jednom vagonu podzemky najdete zastoupeny všechny barvy kůže a etniké skupiny. Snad až na eskymáky a to jsem je celkem vyhlížela.

Na pořádný negerský štýlo a epesní kočičky doporučuji zajet do brixtonu. I jejich trh stojí za to.
Od obchodů s náboženskými potřebami (mejdlíčka, která vás očistí od hříchu a chorob mysli, svíčky s obrázky Boba Marleye), za pultem archetyp černé matky boží a rudými umělými nehty ...,krámky s typickým africkým jídlem a surovinami (opět mohu doporučit kilovku palmového oleje za tři libry - tj. v poměru cena/výkon asi třikrát levnější než u nás, krevetové chipsy a boby jako nikde).
Noc v Brixtonu jsme nelajsli, zato jeli zapařit do Brightonu (přes dvě hodiny jízdy vlakem ) do pobřežního a široko daleko vyhlášeného klubu Concorde 2 na dje Fantasyho, Shy FX a jiné. Přestože šlo o DnB party, vizáž návštěvníků připomínala spíš večírek víl, strašidel, adamsovy rodinky a krvelačných poběhlic. Haloween se v anglii těší evidentně většímu zájmu než u nás.)

Brighton je městem vysokoškoláků a homosexuálů a hlavně městem, kde máte pocit, že jsou všichni max. o pět let starší nebo mladší než vy. Po posledních několika letech, kdy bydlím v pražském paneláku mezi starými komunisty a nemám šanci si po desáté ani dát vanu s tekoucí vodou, byla tohle docela sprcha - na ulicích je dnem i nocí docela podobný počet lidí, fair trade / organic kavárničky a vývařovny na každém rohu. Brighton mi připadal jako noblesnější berlínské čtvrti alternativců a punkáčů. Ovšem v berlíně nemají nikde takhle krásný pier, zato Brighton nabízí starý (na troud shořelý), funkční nový i cedule s vizualizacemi cyber nejnovějšího.

Vracíme se do londýna, kde se rozdělíme, kdy jeden jde po deskách a druhý po galeriích.
Vinyl shopů je samozřejmě víc než dost, nejvíc pohromadě se dá najít v Camden Townu (matějská pro alternativní mládež) a v Soho (matějská pro nadrženou mládež i pokročilé).

Stihnout svědomitě projít všechny galerie by spotřebovalo celý týden, z těch, které jsem stihla za dva a půl dne můžu ze všeho nejvíc doporučit Tate Modern, která zastupuje současné umění a stálou sbírku umění 20 století za kterou se nemusí platit (čeho se v české NG snad také dočkáme). Snad bych za ní i platila, protože nabízí opravdu velmi slušné kousky. London Eye, Opatství, Hrad a všechny zbývající turistické záležitosti buranský vynecháváme a na poslední chvíli vyrážíme domů.

POZOR všem opozdilcům! Pokud máte spočítané, kdy a jak stihnete všechno na poslední chvíli, tak berte v potaz traffic a zácpy ve městě, přestože je všední den ... na letiště se dostáváme o hodinu později a letadlu můžeme tak akorát zamávat. Za poslední prachy Guinness v letištní hospodě a ráno o 30 liber lehčí a po spánku na krosnách prvním letadlem domů.