Anthropocene - Robert Houzar

Výstava Roberta Houzara v Trafo Gallery s názvem Anthropocene představuje manipulované fotografie a zvukové instalace. Romantika nové přírody, vrstvící se vizuální sedimenty, výměšky lidské kreativity zahušťující prostor, plochy betonu, kovu, skla a plastů překrývající jedna druhou, bující porosty lamp veřejného osvětlení, bobtnající hrozny dopravního značení, jemné sítě trolejí a drátů elektrického vedení prorůstající svět, erupce fragmentů pečlivě designovaných kapot automobilů, barevná změť přepravních kontejnerů napěchovaných předměty lidské touhy, které plodí další mutace sebe sama, všepokrývající jemný film městského prachu, rytmus smrkových monokultur, rozpínající se oblaka nových zvuků … To vše do neděle 16. června.

Robert Houzar

Robert Houzar (*1975), svého času metař a popelář, člen hudebních skupin Problémy s elektrickým proudem a hosté, Redivision of Cruitstand a Scalping Hands, vyšel z okruhu mladých umělců soustředěných kolem galerie Ateliér Síň v prostorách bývalé márnice židovského hřbitova v Telči. V atmosféře skupiny přátel, unikajících před maloměstskou společností do bezpečného a především inspirativního prostoru hřbitova, vzniká jeho ranná tvorba, zahrnující převážně drobné grafiky s mystickými náměty a keramické skulptury. V té době si přivydělává malováním autorské keramiky v Mařížské dílně pod vedením jejího zakladatele a výtvarníka Kryštofa Trubáčka, pořádá svou první samostatnou výstavu a několik společných výstav se skupinou Hnusáci, jejíž je zakládajícím členem. S partou nadšenců kolem pirátského rádia Šaman pořádá dnes již legendární Festival zvuku Őcht Lazz, působí v projektu zvukové experimentátorky Hedy Ševčíkové No Nitz a improvizační skupině The Novodurs. Pod pseudonymem Pamela Love vydává své sólové album. V této době už žije a studuje v Praze, z telčského prostředí se pomalu vymaňuje. Začíná se intenzivně věnovat grafickému designu a fotografii, na společné výstavě s Jiřím Rolandem Moštěkem vystavuje svůj rozsáhlý soubor fotogramů.

Následuje výstava White Thriller, kde se již věnuje technice manipulované fotografie. Současně pracuje i na různých komerčních projektech, spolupracuje na vizuální stránce festivalu Womad, s výtvarníky Irenou Vlachovou a Dušanem Šoltysem vytváří obaly tří desek hudebníka Jana Buriana. Později zakládá nezávislý hudební label Jezerka Records, pod kterým vydává desky projektu Bílá Noha (jeho další hudební alter ego), „La lumiere“ Iry Mimosy, dua Bruder Hans und Bruder Georg či svérázného sdružení Chlupy (kde také působí jako hráč na syntezátory, loopery a perkuse).

Každopádně je v té době už definitivně fascinován městem, jeho bezbřehým bujením, strukturami, které stále intenzivněji pronikají do jeho díla. Na svých cestách po světových metropolích (New York, Buenos Aires, Berlin..) vydatně fotografuje a sbírá podklady pro budoucí sérii velkoformátových fotografií, která dostane název „Anthropocene“ . Její podstatnou část máte nyní možnost vidět v Trafo gallery, stejně tak i rozsáhlý soubor se společným jmenovatelem temnoty, strachu a odcizení „Devil is all around“. Fotografie sbírané několik let na mobilní telefon vytvořily stejnojmennou knihu o 576ti stranách, kterou autor nechal po nějaký čas v několika pražských kavárnách k volnému nahlédnutí. Nutno říct, že se ani z jedné neztratila, utrpěla jen drobné šrámy, což dokazuje, že nezůstala zcela bez povšimnutí. Jeho jemný cit pro detaily, které běžnému obyvateli města unikají, ho nutí být stále ve střehu, cítí kolem sebe tolik krásy hodné zaznamenání, byť se často ukrývá za zaprášenou fólií rekonstruované výlohy, šmouhou na omítce nebo omšelou krajkovou záclonou v okně. Na toto téma se mu pod rukama brzy shromáždila série fotografií (tentokrát pouze minimálně manipulované), které dal název „City Dust“.

Robert Houzar, mimo jiné také kreativní ředitel reklamní agentury Rust, žije v Nuslích, občas ho můžete zahlédnout projet po Nuselském mostě na longboardu nebo soustředěného za klávesami Juno 106 mezi spoluhráči skupiny Chlupy, se kterými na konci dubna, díky pozvání Českým Centrem v Bukurešti, podlehl krásám rumunského Temešváru…

Irra Goerz