Jan Kaláb - Point / Děravé plány

Ve čtvrtek 6. června odstartovala v The Chemistry Gallery za podpory občanského sdružení Trafačka další samostatná výstava legendy české graffiti scény Jana Kalába (*1978), který se už podruhé za sebou představuje obsáhlou sérií abstraktních maleb na plátně. Roku 2008 samostatnou výstavou POINT Shop a především o tři roky později Křížením planet ve své domovské Trafačce dokázal, že jeho doménou nejsou jen venkovní velkoformátová malba nebo objekty a prostorové realizace z písmen v ulicích, ale stále intenzivněji se prosazuje i jako malíř závěsných obrazů, při jejichž vytváření používá hlavně akryl a airbrush. Výstava Děravé plány je ukázkou další etapy jeho vývoje, založené na světě prostorových průniků, geometrického řádu, harmonii a osobité estetice.

Jan Kaláb, jako writer známý také pod jmény Cakes, Splesh či Point, se narodil v Praze. Prošel pražskou VŠUP (Ateliér architektury Evy Jiřičné, Ateliér sochařství Jiřího Beránka) a absolvoval AVU (Ateliér kresby Jitky Svobodové). Za svou kariéru vystavoval a účastnil se festivalů umění v Brazílii, Rusku, Číně, USA, Německu, Velké Británii, Nizozemsku, Polsku, Bulharsku či Švédsku. Mezi nejvýraznější patří i expozice Metropolis v čínské Shanghai roku 2010 na mezinárodní výstavě EXPO přímo v prostorách českého pavilonu.

Roku 2006 se stal zakladatelem pražského "chrámu svobody" Trafačky, industriální galerie s velkokapacitní halou, třiceti ateliéry v sousedství pavlačového domu v prostorách bývalé vysočanské trafostanice. Tato budova se stala komunitním centrem se stále rostoucím vlivem na výtvarnou a kulturní scénu. Jan Kaláb patří také mezi nejvýznamnější propagátory graffiti v Čechách, zásadně se roku 2008 podílel na vzniku prvního Mezinárodního street art a graffiti festivalu NAMES (Trafačka, Hala C a 12 pražských fasád) a v loňském roce pak na mezinárodní výstavě streetartu a graffiti Městem posedlí (Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna).

Prostor The Chemistry Gallery pojímá v průběhu Děravých plánů autor svérázným a komplexním způsobem. Nad obsáhlou sérii abstraktních malířských pláten je vnitřní prostor galerie vybaven i autorskými prostorovými objekty, které na sérii prezentovaných obrazů tematicky navazují. Výraznou změnu doznává i exteriér The Chemistry Gallery. Na přilehlé pěší komunikaci je instalován dominantní sochařský objekt, viditelný jak ze širokého okolí, tak při průjezdu po pražské magistrále. Nejvýraznějším vizuálním stimulem a doslova "atrakcí" se však stává autorsky pojednaná fasáda budovy galerie - Jan Kaláb po dobu trvání výstavy "zdobí" exteriérovou plochu galerie velkoformátovou nástěnnou malbou, která z dálky láká a průhledy do interiéru zve diváka k estetickému zážitku.

Historik umění Radek Wohlmuth, autor úvodního slova v katalogu k výstavě o něm napsal: „... Jestli Jan Kaláb opravdu něčím byl, je a bude - tak tedy v první řadě bytostným writerem. A zůstává jím i jako malíř… Dvojdomá pozice, kombinující zkušenost writera a zároveň vysokoškolsky vzdělaného umělce, spolu s celosvětovým trendem, který tuto oblast vizuální kultury postupně přivedl z ulic a sídlišť také na půdu respektovaných kulturních center, zřejmě patří mezi důvody, proč ani Jan Kaláb nevnímá tato dvě prostředí antagonisticky, ale galerijní prostor prostě přijímá jako další výzvu. Vždyť i svůj první 3D piece shodou okolností vytvořil právě v rámci výstavy Fragments 4 v prestižní pražské galerii Mánes. Graffiti pro něj navíc představuje především jazyk a k tomu svět sám o sobě, který symbolizuje daleko spíš otevřený životní styl a svobodný prostor pro vlastní vyjádření než dogmatickou, do sebe uzavřenou subkulturu, podmíněnou sociálním kontextem a nepřestupnými komunitními pravidly. Prostřednictvím soustředného oblého tvarosloví na svých plátnech dělí a zachycuje prostor pomocí vrstvených ploch, které paradoxně nedefinuje hmota, ale naopak její absence - prázdnota. Tento princip téměř doslovně ilustruje několik skutečně perforovaných pláten skládaných na sebe. Základ jeho kompozic tedy netvoří fyzický objekt ve smyslu zobrazené konstrukce nebo zachycený stav těles jako odraz momentální věcné dispozice, nýbrž postupně a uvědoměle se otevírající prostor, jinými slovy cesta, která cyklickými výkruty směřuje k temnému průhledu v dálce. Ani ten však evidentně není materiální podstaty. Jeho hlavní tvárnou substancí je hloubka a formujícím obrysovým útvarem kruh. Je to tedy jen ztělesnění další podoby nekonečna, které je ve skutečnosti Kalábovým ústředním tématem.“

Výstavu dokumentuje souběžně vydaný stejnojmenný katalog a kolekce sítotisků spolu s bohatým doprovodným programem.