Válka v Iráku - varování pro budoucnost

Fisk: Jsem svědkem masivního bombardování Bagdádu

"Přímo přede mnou explodoval hlavní Saddámův prezidentský palác, dvacetipatrová budova, proměnila se v kadlub ohně a 30 metrů vysokou zeď plamenů. Hluk byl tak silný, že mi uši zpívaly ještě o hodinu později," napsal v sobotním Independentu Robert Fisk ve své reportáži z Bagdádu.

Policejní auta rychle projížděla ulicemi a nařizovala chodcům, aby se schovali do krytů. Nebylo to nic moc.

V ulicích bylo vidět pár Iráčanů, jak se dívají na bombardování z balkonů, všude kolem střepy rozbitého skla. Na jednom místě v Bagdádu Fiska těsně minula sprcha skla z vyšších pater jedné zasažené budovy.

Jak popsat, pokračuje Fisk, tento jazyk vojenských akcí, jak definovat barvu a decibely explozí? Když přiletěly střely s plochou dráhou letu, znělo to jako kdyby někdo na obloze trhal na kusy obrovské hedvábné záclony a děsivým kontrapunktem k plamenům byly vzduchové vlny.

Ve všech lidech existuje něco anarchického, v jejich reakci na násilí. Iráčané kolem mne, pokračuje britský reportér, stáli a pozorovali, stejně jako já, obrovské jazyky plamenů, vybuchující z horních pater Saddámova paláce směrem k obloze.

Jak tomu mohl kdokoliv čelit? Jak si Iráčani mohli kdykoliv myslet, že svou rozbitou technologií, zemí ochromenou 12 lety sankcí, by mohli porazit tyto počítače a tato letadla? Byl to znovu tentýž příběh: neodolatelná, nezpochybnitelná moc.

Ano, pokračuje Fisk, dá se říci, že na světě snad neexistuje režim, který si takový útok víc zasloužil. Ale o to přesně nejde. Neboť signál útoků z páteční noci byl tentýž jako útok z noci čtvrteční: že všichni musíme poslouchat Spojené státy. Že Evropská unie, OSN, NATO, nic nesmí stát v jejich cestě. Ano, nic ani není schopno se Spojeným státům jakkoliv postavit. (www.independent.co.uk)

Britská vláda odmítla vyloučit užívání tříštivých bomb

Labourističtí poslanci se ve středu večer na poslední chvíli pokusili zabránit Británii, aby při vojenském útoku na Irák užívala tříštivých (kazetových) bomb. Celá řada poslanců Dolní sněmovny vyjádřila obavy, že tyto bomby, z nichž se uvolňují tisíce miniaturních bomb, budou usmrcovat civilisty. Poslanci požadovali, aby Tony Blair a vláda těchto bomb ve válce proti Iráku neužívali.

Avšak britský premiér odmítl vyloučit užívání tohoto typu bomb, přestože je ostře kritizuje organizace Amnesty International. Některé tyto bomby totiž hned nevybuchnou a způsobují strašlivá zranění i úmrtí civilistům dlouho po ukončení vojenských akcí.

Na žádost labouristického poslance Martina Catona, aby premiér Blair vyloučil užití takovýchto bomb, konstatoval britský ministerský předseda: "Ve všech vojenských konfliktech budeme jednat podle mezinárodního práva. Všechny zbraně a veškerá munice, kterou užijeme, bude podle mezinárodního práva."

Činitelé Labouristické strany posléze uvedli, že Británie smí užívat tříštivých bomb, protože je nezakázala ottawská konvence. Jeden zdroj dodal: "V některých situacích je jejich užívání ospravedlnitelné. Jsou velmi efektivní při útocích na vojenské konvoje."

Avšak zdroje blízké britské vládě konstatovaly, že britští vojáci nebudou klást miny a nebudou mít nic společného s americkými jednotkami, rozmisťujícími miny. "Náš zákon je jasný - s minami nebudeme mít společného nic."

Avšak Joan Ruddocková, bývalá členka labouristické vlády, požadovala, aby poslanci zvýšili tlak na ministry a donutili je k zákazu užívání tříštivých bomb sérií interpelací v Dolní sněmovně, které by naléhaly, aby vláda ospravedlnila, proč jich musí užívat. Ruddocková chce také britskou vládu interpelovat ohledně užívání bomb vyrobených z ochuzeného uranu, které zřejmě způsobují rakovinu ještě dlouhá léta po válečném konfliktu.

"Téměř 2000 Kuvajťanů bylo od konce války v Perském zálivu usmrceno anebo zraněno vybuchujícími bombami a v Iráku se vyskytuje mnoho rakoviny a rodí se znetvořené děti", konstatovala.

Mezinárodní komise právníků vyhlásila válku proti Iráku za protizákonnou

Mezinárodní komise právníků vyjádřila svůj hluboký nesouhlas, že se "malý počet států připravuje" zahájit otevřeně protizákonou invazi do Iráku, která se rovná válečné agresi. Spojené státy, Spojené království a Španělsko vyjádřily svůj úmysl použít v Iráku síly navzdory tomu, že neexistuje příslušná rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Útok nemá přesvědčivé právní zdůvodnění. Pokud Rada bezpečnosti OSN neschválí takový útok, žádná země nesmí užít síly proti jiné zemi, s výjimkou sebeobrany před ozbrojeným útokem.

"Toto pravidlo bylo začleněno do Charty OSN v roce 1945 z dobrých důvodů: aby proti sobě státy neužívaly síly, kdykoliv je to napadne", uvedl generální tajemník mezinárodní komise právníků Louise Doswald-Beck.

Válka, vedená bez jasného mandátu Rady bezpečnosti OSN by byla otevřeným porušením zákazu užití síly. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1441 nepovoluje užití síly. Po přijetí této rezoluce vydaly Francie, Rusko a Čína, tři trvalí členové Rady bezpečnosti OSN, deklaraci, zdůrazňující, že tato rezoluce vylučuje schválení užití síly. Neporušitelnou podmínkou je, že devět členů Rady bezpečnosti OSN, včetně pěti trvalých členů, musí aktivně schválit užití síly - a takové schválení neexistuje.

Právní poradce Mezinárodního výboru právníků Ian Seiderman konstatoval: "Současný režim v Iráku je odpovědný za široké a systematické porušování lidských práv během let. Avšak toto porušování lidských práv samo osobě netvoří právní základnu pro válku. Správným způsobem, jak se zabývat těmito případy hrubého porušování lidských práv, je považovat je za mezinárodní zločiny a posílit vynucovací mechanismy, jako je Mezinárodní soudní dvůr.

Pravomoci Rady bezpečnosti OSN ohledně schvalování užití síly nejsou neomezené. Rada bezpečnosti OSN smí schválit užití síly pouze v tom případě, kdy je jeho účelem "udržování či obnovení mezinárodního pořádku či bezpečnosti". Jak státy, které v současnosti odmítají užití síly, chápou, rozhodování, zda v současnosti existuje hrozba mezinárodnímu míru a bezpečnosti musí být založena na dostatečně objektivních kritériích. Důkazy, které předložily státy, požadující válku, nejsou příliš přesvědčivé.

Mezinárodní rada právníků tedy silně naléhá na vlády Spojených států, Spojeného království, Španělska a dalších zemí, i v tuto pozdní chvíli, aby znovu uvážily své politické alternativy a nepřikročily k užití síly proti Iráku. (www.icj.org)

Názory na válku

"Není to válka - je to jednostranná demonstrace síly celému světu"

Tuto citaci od AbuBakar Ahmed Syeda ze Spojených arabských emirátů uvádějí internetové stránky společnosti BBC uprostřed své zprávy o masivním americkém útoku na Irák ze čtvrtečního večera.

Rozhlasová, televizní a internetová společnost BBC, kterou někteří v minulých dnech kritizovali, že prý ve svém zpravodajství projevuje problairovskou zaujatost a neposkytuje dostatečné množství místa zpravodajství o protestních demonstracích (přestože např. rozsáhlé protiválečné demonstrace z 15. února vysílal televizní zpravodajský okruh BBC 24 přímým přenosem po dobu několika hodin) publikovala výběr nejrůznějších názorů na nynější Bushův útok proti Iráku. Je jich opravdu hodně, citujeme namátkou jen některé z nich:

Vedoucí politikové jsou od toho, aby zastupovali své občany; žádný vedoucí politik v tomhle strašlivém příběhu nezastupuje své občany. Saddám se nezajímá o své občany. Bush, Blair a Aznar, jak se zdá, zapomínají, že tohle dělají pro demokracii, protože demokracie také znamená, že nasloucháte tomu, co chtějí lidé a na čem se lidé dohodnou. Je tohle konec demokracie, jak jsme ji znali? (Maryam, Dubai, Spojené arabské emiráty)

Jsem přesvědčen, že to, co Spojené státy učinily, je krok správným směrem, na zajíštění budoucího světového míru. Jsem překvapen, že Francie a další kritické hlasy to nechápou. (Dipo, Nigérie)

Zdá se, že je americká vláda ochotna postavit se proti vůli vlastních občanů i většině světa, jen aby si uchránila "americkou demokracii", s podporou "širokých koaličních sil" (malých, takticky v národních projevech nejmenovaných, ale samozřejmě ekonomicky závislých) (Jim Denley, Stockholm, Švédsko)

Bůh žehnej vojákům Ameriky, Austrálie a Velké Británie. Saddáme, tvá tyranie už potrvá jen pár hodin. Vy jeho obhájci a mnichované, ukázalo se zase jednou, jak jste neměli pravdu. Možná byste to měli přijmout a poučit se ze svých chyb, abyste totiž odvážné lidi nepřivedli zase do nějaké války (Declan, USA)

Větší sankce a větší počet zbrojních inspektorů a ne válku, když se nenašly žádné důkazy o zbraních hromadného ničení. (James, Západní Austrálie)

Tohle není útok na irácký lid a na nevinné civilisty. Je to jasné a nutné hnutí, jehož cílem je odstranit velmi nenáviděného a ničivého zločince a jeho vražednou infrastrukturu. (Mike Jensen, Smithfield, Rhode Island)

Chci pochválit senátora Roberta Burda za to, že veřejně promluvil proti Bushovi a proti názoru většiny této vlády ohledně války v Iráku. To, co se teď děje, způsobuje, že se třesu odporem. Američtí občané většinou nechápou, že se válka skrývá za nálepkou humanismu. Konvenční sdělovací prostředky zde v Americe velmi dobře skrývají tváře a skutečné zájmy civilistů, které bombardujeme. (Lauryn, Olympia, USA)

Hlavním ospravedlněním této války prý je, že Irák porušil 17 rezolucí OSN. Když si přečtete moderní historii, zjistíte, že Izrael porušil více než 40 rezolucí OSN. Jak se tedy dá ospravedlnit tento protizákonný útok na Iráčany? Váleční štváči si vždycky najdou nějaké výmluvy. Ať ti jestřábi na tuto otázku uspokojivě odpovědí. Jestliže nebudete schopni spravedlivě odpovědět, pak prosím, dodržujte linii míru. (Ankan Paul, Kolkata, Indie)

Jestliže u mě v ulici žije nějaký chudý člověk a každý den bije svou manželku, mám právo mu nařídit, aby okamžitě opustil svůj domov? Přesně tak beru tuto válku a je to absurdní. Amerika si musí uvědomit, že zaplatí za tuto agresi cenu - zvýší se počet teroristických útoků. (Raza, Lahore, Karáčí)

Kdybych poslouchal během posledních měsíců skutečná fakta, která předkládá Tony Blair, namísto toho, abych poslouchal lži George Bushe já (a celý svět) by byl více přesvědčen, že je tohle legitimní válka. Bush zlikvidoval možnost odzbrojit Irák multilaterálně a podle práva. (Stacey Jones, Seattle, USA)

Chci, aby si svět uvědomil, že ne všichni Američané jsou jako G.W.Bush. Je špatné, že Bush ignoruje ostatní svět a OSN. Avšak obávám se, že teď, když Spojené státy začaly bombardovat, hned tak to neskončí. Obávám se, že máme před sebou dlouhou cestu. (Libba Kelly, Baltimore, USA)

Proč lidi nechápou, že kdyby nebyl Saddám Husajn v Iráku, a byl to jen obyčejný člověk, dávno by ho poslali do blázince. Je nesmírně nebezpečný a měl možnost dělat si, co se mu zachtělo, příliš dlouho. Proč, když jsme ve válce, nemohou lidé v jednotě podpořit svou zemi a vznášet otázky až později? Mladí muži a ženy jsou tam připraveni za nás obětovat životy. (Camilla Brown, New York, USA)

K čemu je OSN, jestliže si mocní politikové mohou dělat, co se jim zachce? (Marcia Trewern, Gran Canaria)

Stydím se za postoj své země - Bulharsko tuto válku podporuje. Stydím se, že po milionech let lidské evoluce lze stále popsat lidské vztahy podle pravidel džungle. (Tzvetan Tzonev, Varna, Bulharsko)

Vedoucí politikové jsou od toho, aby zastupovali své občany; žádný vedoucí politik v tomhle strašlivém příběhu nezastupuje své občany. Saddám se nezajímá o své občany. Bush, Blair a Aznar, jak se zdá, zapomínají, že tohle dělají pro demokracii, protože demokracie také znamená, že nasloucháte tomu, co chtějí lidé a na čem se lidé dohodnou. Je tohle konec demokracie, jak jsme ji znali? (Maryam, Dubai, Spojené arabské emiráty)

Špinavé tajemství Velké Británie

Továrnu na chemické zbraně Falluja 2, která je podle Spojených států klíčovou součástí arzenálu iráckých chemických zbraní, postavila pro Saddáma Husajna za zády Američanů v roce 1985 se souhlasem vlády Margaret Thatcherové Velká Británie. Odhalil to deník Guardian.

List má k dispozici dokumenty, z nichž vyplývá, že členové tehdejší konzervativní britské vlády věděli, že továrnu Falluja 2, která byla vybudována za 14 milionů liber, bude irácký režim zřejmě využívat k výrobě yperitu a nervového plynu.

Čelní představitelé britské vlády zaznamenali písemně, že Saddám Husajn aktivně usmrcuje své protivníky plynem a že je "velmi pravědpodobné", že bude zneužita tato "továrna na výrobu chlóru" k výrobě yperitu. Tou dobou už bylo známo, že Saddám Husajn usmrcuje tisíce íránských vojáků bojovými plyny v íránsko-irácké válce.

Avšak ministři v tehdejší vládě Margaret Thatcherové nicméně tajně finančně podpořili britskou firmu, Uhde Ltd., která chemickou továrnu do Iráku dodala. Poskytli jí pojišťovací záruky.

Tehdejší činitel britského ministerstva obchodu Paul Channon utajil existenci smlouvy na výstavbu této chemické továrny před americkou vládou, která požadovala, aby vývoz takovýchto továren byl podroben kontrole. Channon také nařídil ministerstvu pro vývozní zároky, aby tento kontrakt utajilo před veřejností.

Channon odmítl vážné varování od Richarda Luceho, náměstka ministra zahraničních věcí, že pokud se informace o této smlouvě dostanou na veřejnost, zlikviduje to pověst Británie ve světě.

Britské ministerstvo obrany také varovalo, že továrna může být zneužita pro výrobu chemických zbraní.

Avšak Channon, v souladu s politikou Margaret Thatcherové, která vládu Saddáma Husajna podporovala, konstatoval: "Kdybychom zakázali vývoz této továrny, poškodilo by to veškeré naše obchodní vyhlídky pro Irák."

Britští daňoví poplatníci byli dokonce donuceni vyplatit firmě Uhde Ltd. odškodnění ve výši 300 000 liber, protože konečnou inspekci po dobudování továrny přerušila válka v Perském zálivu.

Továrnu Falluja 2 na výrobu chlóru, 80 km od Bagdádu, nedaleko letecké základny Habbaniya, citují Spojené státy jako příklad továrny, kterou Saddám nedávno vybudoval, aby si posílil své schopnosti výroby chemických zbraní.

Tato továrna byla jedním z důvodů, které v únoru citoval v Radě bezpečnosti OSN Colin Powell, proč svět musí jít do války proti Iráku.

Bývalý ministr Paul Channon byl mezitím povýšen do šlechtického stavu a říká si nyní Lord Kelvedon. Když před nedávnem britský list Guardian odhalil tyto skutečnost, Channon byl na dovolené na karibském ostrově Mustique. Channonův tajemník vydal prohlášení, v němž se praví: "Proti předloženým faktům nic nenamítá. Nemá k tomu co dodat."

Interaktivní mapa Iráku: ZDE (flash)

Informace převzaty z internetového denníku BRITSKÉ LISTY fotografie REUTERS.