EPOS 257 - PLOT

Název výstavy je založen na dvou významech slova „plot” – v češtině a angličtině. V obou rovinách vystihují základní podstatu práce vystavené umělcem EPOSEM 257 v galerii Berlínskej Model. Pokud budeme pracovat s českým významem slova, dostaneme se k formální podobě prezentovaného projektu. Vztáhneme-li se k anglickému překladu, přiblížíme se k procesuálnosti a principu vzniku díla.

Často diskutované proměny a posuny v aktivitách EPOSE 257 vnímám především na pozadí našeho dlouhodobého přátelství. Pokud se odpoutám od melancholie a začnu schematizovat, první EPOSOVOU etapou bylo bezpochyby často zmiňované ukotvení v graffiti scéně a participace na její utváření (období navázání přátelství). Následoval obrat k veřejnému prostoru a práce s ním jako základní matérií (období náhodného setkávání). A současná poloha založená na „putování po urbánní krajině a její intenzivní prožívání“ 1 (navázání spolupráce).

Instalace v galerii Berlínskej Model potom vychází ze zmíněné druhé etapy. Konkrétně se jedná o rozpracování subtilní intervence do veřejného života pod názvem 50 m² veřejného prostoru (2010), ve které umělec ohraničil čtverec Palackého náměstí pletivem běžně používaným při správě městského majetku. „Neviditelnou“ zábranou omezil volný pohyb po úředně schváleném prostranství určeném k veřejnému shromažďování bez předešlého ohlášení.

Ústředním motivem výstavy v galerii Berlínskej Model se stává z kovu slisovaný, esteticky intenzivní kvádr s názvem 49,76 m² veřejného prostoru. Vpodstatě se jedná o výsledek ohledání dalších možností osvědčeného principu práce, nyní přeneseného na podstatně „střeženější“ území hlavního města Spolkové republiky Německo. EPOS 257 v městském urbánním prostředí Berlína ověřuje citlivost úřadů, bezpečnost a pozornost obyvatel. Instalace se nachází na podobně exponovaném místě v oblasti ambasád přímo v centru města. EPOS rozehrává východiska předchozí práce ve formálních i významových rovinách. Kafkovským způsobem rozvíjí absurditu oploceného území další vrstvou oplocení. Objekt se dostává do těsné blízkosti pomníku Leopolda I., ovšem evidentně oproti figurálnímu motivu na podstavci není považován za komunikativní znak. Na pletivu se postupem času objevují nelegální výlepy plakátů, které jsou v rámci údržby likvidovány, ale samotná konstrukce zůstává nedotčena. „Socha“ žila vlastním životem v centru Berlína odhadem rok a půl, tedy podstatně déle oproti Praze, kde byla po 54 dnech odklizena. Do galerie Berlínskej Model přináší EPOS potom další artefakty, které odkazují k vzniku a procesuálnosti celého projektu a samotný vznik díla dokumentuje videozáznamem.

Nenápadná fotografie instalovaná v prvním prostoru galerie (pohled z okna Českého centra) reprezentuje paradoxní institucionální zaštítění celé práce. Výsledný objekt 49,76 m2 veřejného prostoru, instalovaný v galerii Berlínskej Model, prošel několika etapami prezentace a zároveň proměnil svou podobu.

Jan Lesák