KomiksFEST! 2007 / Malichernost aneb Pocta Ondřeji Sekorovi

Včera jsem se konečně odhodlal k nafocení obousměrného komiksu 'Malichernost aneb Pocta Ondřeji Sekorovi' na Galerii 'Na zdi/Artwall', street-komiksového projektu v rámci KomiksFEST!u. Bohužel mě zklamal odhad doby setmění tak přináším jen pár nekvalitních fotek pro představu doplněné o náhled do materiálů k projektu. Věci budou na nábřeží kpt. Jaroše k vidění do konce listopadu, tudíž kdo chce může si naplánovat cestování prahou přes tuto lokalitu a jízdou krokem prohlédnout osobně.

Malichernost aneb Pocta Ondřeji Sekorovi
27.10.-30.11.2007
Galerie ArtWall, nábřeží kpt. Jaroše, Praha (http://www.artwall.cz)
info: http://www.komiksfest.cz/vystavy/artwall_malichernost_aneb_pocta_ondreji...

Koncept: Tomáš Matějíček
Art: Marek Pokorný

Tomáš Matějíček o projektu:
Malichernost aneb Pocta Ondřeji S. je 'site specific' projekt, šitý na míru galerii Artwall. Kombinuje v sobě narativní principy komiksu, aplikované na danou lokalitu, aktuální reflexi jedné z domácích výtvarných ikon a v satirické rovině i komentář stávající geopolitické situace.

Ten prostor je zajisté lákavý. Volně řazené panely galerie Artwall jakoby si přímo říkaly o sekvenční pokrytí. Pod stěnami Artwall ale jezdí auta oběma směry – jak tedy tento obří komiksový strip naplnit tak, aby si z obou stran zachovával vyprávěcí logiku?
Na pomoc přichází souměrnost; pointa graduje od kraje dostředu. Od prostředního panelu se ale „vracíme“ na druhý začátek – abychom
v hyperbolické křivce odhalili malichernost celého příběhu...

Bylo by ale chybou setrvávat pouze u formální interpretace. Proč právě mravenci? Nejde samozřejmě jen o jejich rozměr, o další způsob ilustrace malichernosti – ale zároveň, ne-li především o revokaci neprávem zploštělé ikony, o znovuoživení jedné z mála domácích komiksových hvězd. Ano, Ferda Mravenec, práce všeho druhu, kterého mnozí znají z velkoformátových knížek a jiní, mladší, třeba i z CD nosičů.

Málokdo však ví, že první příběhy, v nichž se pilný mravenček teprve rodil (v Lidových novinách kolem roku 1933), byly živou až naturalistickou reakcí na válečnou dobu – a měly pramálo společného se spartakiádním cvičitelem Ferdou, jak ho známe z pozdějších dětských knížek.

Antagonismus černých a rezavých mravenců považujeme – vedle koček a myší – za jeden z fundamentálních, snad věčných konfliktů. Nicméně i Sekora na jejich příkladě parafrázoval reálnou válečnou zkušenost. Pohled na mravence v plynových maskách nebo nabodané na ostnatém drátě ovšem v současném divákovi evokuje víc, než jen nějaký komiksový dokument doby – na to je válečná zkušenost, a to i v nedalkých koutech Evropy, stále příliš živá. Po zmíněných Ferdových stripech přišla druhá světová válka, po ní pak válka studená; a dnes? – 'válka proti terorismu', nezřídka extrapolovaná jako konflikt euroatlantické, křesťanské kultury a kultury islámu.

Jakoby ten lidský rod, ten živočišný druh, jehož mraveništěm je Země, bez konfliktů nedokázal vyžít – slovy Karla Kryla: 'Tak pohleď, jak s vervou | tu do sebe mlátí | než hrdlo si servou | a život si zkrátí...' Jaký pohled by bylo třeba nastolit, aby se podobně 'globální' konflikty staly malichernými?