OPENMINDZ360° - After Dark

Od 9. května probíhá v prostoru The Chemistry výstava Marka Nenutila aka Openmindz360 s názvem After Dark. Níže ochutnávka. Osobně máte čas do 7. června.

Marek Nenutil

Marek Nenutil (*1978), osobnost kdysi neodbytně spjatá s prostředím streetartu a graffiti, vystupuje dnes jako charismatický "samorost", který se volně a bravurně pohybuje na mezích současné dynamické figurativní malby, objektu a instalací.

Kdysi "A(rt)pokalyptický" svět Marka Nenutila zatoužil po svého druhu duševním i vizuálním očištění. Openmindz360 opouští svět postkatastrofálních apokalyptických vizí a obrací pozornost k objevování a prozkoumávání historického, k odkrývání stop naší industriální minulosti. Postavy, nyní pro Openmindze360 nově uchopené realistickou figurací, prožívají svou vlastní intimitu a blízkost. Ženská nahota vystupuje ve své erotičnosti. Lidé se objímají, rozmlouvají, čtou, svá duševní hnutí vyjadřují sklopeným zrakem, gesty rozvahy a pokory.

Synopse

V jakémkoli právě prodělaném dramatu lidských duší se člověk i civilizace sama společně ocitají v nerozpoznatelném řečišti obvinění, viny, trestu, pokání a odpuštění, pokory a pomoci. Tragédie vždy pootevírá nový horizont. Ty, které proud unese dál, setrvávají v obraze onoho traumatu, od jehož podoby se nedokážou oprostit. Jen vynoří-li se společnou vůlí duše zpět na hladinu, nadechnou vzpomínku předkatastrofického světa, mohou dojít skutečné katarze a vytvořit obraz nový, obraz uzdravený.

Kdysi a(rt)pokalyptický svět Marka Nenutila jako kdyby také zatoužil právě po takovémto očištění. Openmindz360 opouští svět postkatastrofálních apokalyptických vizí a patologií mainstreamové vizuální kultury a obrací pozornost k objevování a prozkoumávání historického. Přijetím historického rámce coby mantinelu pro silnou narativní obrazovou imaginaci ukotvuje Openmindz své vyprávění jak v prostoru, tak v čase.

Dolní oblasti jakožto místa dobývání usazené horniny a klasické železné konstrukce továren klasického industriálního věku jakožto symboly určitého typu společenského řádu vytváří milieu odkrývání sedimentů osobních i kolektivních pamětí období přelomu 19. a 20. století. Doteky rothschildovského impéria a válečného období doprovází zlidštělé drama vyrovnávání se s vlastní minulostí a sociálním statutem. Postavy, nyní pro Openmindze360 nově uchopené realistickou figurací, prožívají svou vlastní intimitu a blízkost. Ženská nahota vystupuje ve své erotičnosti, nikoli jako deformovaný objekt pornografického zájmu. Lidé se objímají, rozmlouvají, čtou. Hysterické oči nahrazuje sklopený zrak, gesta rozvahy a pokory. Svět ještě není ideální, ale obrazy vyjevují vůli k vyšším rovinám lidství než jen k agonickému sebeznetvoření.

Prostor galerie rozvrhuje do dvou pater dvě stylově odlišné série pláten. Horní patro galerie pracuje s plátny s dynamičtější barevnou paletou, častým vlepováním historické ozdobné krajky, multiplikovanou perspektivou, zhutnělým časem obrazové narace. Symbolistní nádech vytváří často hustší emocionální atmosféru. Spodní prostor opanují umírněnější diptychy laděné do podzimní barevné tonality s motivem vlepovaného listí.

Obě patra propojuje multimediální instalace: zpoza těžké černé opony, vytvářející uprostřed galerie dutý, temný, nedostupný sloup, se ozývají zvuky deštivého ostravského dne. Některé kapky vody dopadající za černou oponu prosakují a vytvářejí v prostoru galerie malé kaluže. Déšť zde nevystupuje jen jako klasický vypravěčský prostředek oznamující „něco se stane“, respektive připravující nás na dramatickou krizi. Déšť znamená vodu, tj. možnost očisty. Domnělá přítomnost vody v temném sloupci předjímá dvojznačnost výrazu After Dark. Jen vstupem do „tmy“, nejistého to prostoru historie, je možné se vydat proti proudu, projít krizí minulosti, nadechnout se a budovat tak obraz poučený.