Pražské metro slaví třicáté výročí zahájení provozu

Akce a Oslavy Dopravního podniku

První akce v rámci oslav třicátého výročí zahájení provozu pražské podzemky bude v úterý 4. května od 17 hodin v nově zrekonstruovaných sklepních prostorách Muzea hlavního města Prahy zahájena výstava Stavba století - 30 let pražského metra. Výstava potrvá až do 7. června a návštěvníci se mohou seznámit nejen s archivními dokumenty Dopravního podniku, ale také s fotografiemi z historie metra a jeho výstavby.

Tento víkend 8. a 9. května bude celý patřit oslavám. Během obou dnů budou na trase C v provozu tři historické soupravy, které byly prvními používanými pro dopravu v pražském metru v roce 1974. Provoz na trase C budou zajišťovat zaměstnanci DP Metro oblečení do dobových uniforem. V neděli pak proběhne od 9 do 16 hodin Den otevřených dveří v depu na Kačerově. Bude zde představeno zázemí metra a jeho historie.

Veřejnosti bude také představen nový film týkající se provozu metra v Praze a po celý den budou zároveň probíhat různé soutěže pro nejmenší cestující. Dopravní podnik otevře také informační středisko, ve kterém se zájemci mohou dozvědět takřka vše o pražském metru, ať již z jeho historie, nebo i ze současnosti. Vzpomínkou na toto významné výročí se stane vydání pamětní jízdenky. Cestující si ji budou moci koupit ve všech stanicích metra.

Ve spolupráci s Českým rozhlasem - Regina proběhne od 3. do 28. května vědomostní soutěž, v níž budete moci vyhrát rok cestování v městské hromadné dopravě zdarma. Speciální akci připravil Dopravní podnik pro ty cestující, kteří se narodili 9. května 1974. Obdrží dárek v podobě měsíčního cestování městskou hromadnou dopravou zdarma.

Pro všechny příznivce pražské MHD a milovníky metra pak připravil Dopravní podnik knihu 30 let pražského metra, kterou si budete moci v nejbližší době koupit v knihkupectvích za doporučenou cenu 125 Kč. Kniha obsahuje unikátní obrázky z historie metra, a to nejen od roku 1974, ale zahrnuje i první plány na výstavbu podzemní dráhy v Praze ještě z dob habsburské monarchie nebo návrhy na metro z První republiky.

Něco málo z historie pražského metra

Dne 6. ledna 1966 byla v Opletalově ulici zahájena prvními přeložkami inženýrských sítí výstavba prvního úseku pražské podpovrchové tramvaje, ale 9. srpna 1967 rozhodla vláda o tom, že se bude v Praze stavět metro.

Historie metra ale začala mnohem dříve. Nejznámějším z prvních návrhů pražské podzemní dráhy byla studie "Podzemní rychlá dráha pro Prahu" Ing. Bohumila Belady a Ing. Vladimíra Lista z roku 1926. V roce 1941 byl připraven souhrnný projekt sítě tří tras podzemní dráhy, přičemž trať A byla rozpracována až do stádia prováděcího projektu. Oba návrhy již vystihly hlavní přepravní potřeby města a směry tratí z větší části odpovídaly dnešním. Válečné události způsobily, že výstavba metra nebyla zahájena a řadu let se vedly koncepční spory, zda v Praze stavět podpovrchovou tramvaj nebo metro.

Přelomovým datem v historii městské hromadné dopravy v Praze je bezesporu 9. květen 1974. Toho dne zahájilo provoz metro na svém prvním provozním úseku trati C mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov.

Kromě toho byla dokončena řadu let probíhající postupná obměna vozového parku a Pražané se toho dne naposledy svezli v pravidelném provozu starými dvounápravovými tramvajemi s vlečnými vozy. Současně z pražské MHD zmizela po 99 letech definitivně profese průvodčích a současně byl zaveden nepřestupný tarif.

Postupem doby se podzemní dráha v Praze stala naprostou samozřejmostí a život v metropoli si už bez ní nedokážeme představit. Trať C byla později prodloužena o další úseky: v roce 1980 do stanice Kosmonautů na Jižním Městě (dnes stanice Háje) a v roce 1984 do stanice Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice).

Dne 12. srpna 1978 zahájila provoz druhá trať metra A z Dejvic na Vinohrady a vedle hloubených stanic, známých z tratě C, se na ní objevily hluboko založené ražené trojlodní stanice. Linka A byla postupně prodlužována směrem do Strašnic - do stanice Želivského (1980) a s využitím původně jen manipulační tratě až do stanic Strašnická (1987) a Skalka (1990).

Základní síť pražského metra dotvořila třetí trať - B. Na prvním provozním úseku od počátku Sokolovské třídy na Smíchovské nádraží se začalo jezdit 2. listopadu 1985. V dalších letech pokračovala výstavba nových úseků do Nových Butovic (1988), do stanice Českomoravská (1990) a do Zličína (1994). Nejnovější úsek pražského metra spojuje stanici Českomoravská s Černým mostem (1998).

V roce 2000 měřily tři linky pražského metra bezmála 50 km a Pražanům sloužilo 51 stanic. Jako poslední byla dne 8. června 2001 otevřena stanice Kolbenova.

Podzemní dráha se postupem času stala páteří pražské městské hromadné dopravy. Na podzim roku 2000 byla slavnostně zahájena výstavba čtvrtého úseku tratě C do Kobylis. Dne 26.6.2004 bude uveden do provozu s cestujícími nový úsek metra - IV.C1

Nově otevřená trať metra zahrnuje dvě nové stanice - Kobylisy a Ládví. Nový úsek měří 3,7 km. Interval na novém úseku bude stejný jako ve zbytku trasy. Vlak ujede vzdálenost z Holešovic do Ládví za 5 minut.

Povrchová doprava se přizpůsobovala rozvíjející se síti metra a v centru města byly rušeny tramvajové tratě. S postupem let v centru Prahy došlo opět i k omezení autobusové dopravy.

Po mnoha letech stagnace byla pražská tramvajová síť významněji rozšířena novými tratěmi do sídliště Řepy (1988) a Ohrada - Palmovka (1990).

Historie metra ve zkratce dle jednotlivých let

6.1.1966 zahájena výstavba podpovrchové tramvaje
15.3.1967 zahájena výstavba první stanice metra - Hlavní nádraží
9.8.1967 vláda přijala usnesení o výstavbě metra bez mezietapy podpovrchové tramvaje
20.1.1969 zahájena ražba prvního tunelu metra mezi ulicemi Štětkovou a Náměstím Hrdinů (dnešní stanice Pražského Povstání a Vyšehrad)
24.3.1971 rozhodnuto o nákupu vozů typu Ečs ze Sovětského svazu
6.5.1971 zahájen provoz na zkušební trati metra v depu Kačerov
6.5.1971 zahájeny zkušební jízdy prototypu soupravy R1 české výroby
12.1.1972 nehoda prototypové soupravy R1 na zkušební trati
16.10.1973 do Prahy dorazilo 6 vozů typu Ečs
29.12.1973 první ověřovací jízda soupravou metra v celé délce trasy prvního provozního úseku
9.5.1974 zahájen provoz na prvním provozním úseku trati C (I.C) s třívozovými soupravami vozů Ečs
9.5.1974 zahájen minimalizovaný provoz depa Kačerov
9.5.1974 zahájen provoz vlakového a energetického dispečinku ve st. I.P.Pavlova
1975 zahájen provoz čtyřvozových souprav vozů Ečs na I.C
12.8.1978 zahájen provoz na prvním provozním úseku trati A (I.A), zprovozněny spojky A/C, C/A a stanice provozního ošetření (SPO) na st. Dejvická
12.8.1978 na trase I.A nové typy el. vozů 81-717.1 a 81-714.1
12.8.1978 částečně zprovozněna budova CD (vlakový dispečink)
31.12.1978 uvedeny do provozu odstavné koleje za stanicí Florenc C (Sokolovská)
26.2.1979 na I.C pětivozové soupravy vozů Ečs
2.7.1979 na I.A zavedená jednočlenná obsluha souprav el. vozů metra
7.11.1980 zahájen provoz na druhém provozním úseku trati C (II.C)
19.12.1980 zahájen provoz na druhém provozním úseku trati A (II.A)
1981 zprovozněna budova centrálního dispečinku (CD)
28.2.1982 na trati A zavedeny pětivozové soupravy vozů metra
25.11.1982 zavedena na trati C jednočlenná obsluha souprav el. vozů metra
1983 na trati I.C zahájena rekonstrukce zabezpečovacího zařízení k vytvoření podmínek na minimální interval kratší než 120 s
3.11.1984 zahájen provoz na třetím provozním úseku trati C (III.C)
17.10.1985 zahájen provoz depa Hostivař
2.11.1985 zahájen provoz na prvním provozním úseku trati B (I.B) a SPO na st. Smíchovské nádraží
2.11.1985 uvedena do provozu jednokolejná obousměrná spojka B/C
2.11.1985 zavedeno bezpeněžní odbavování cestujících (MERONA)
2.11.1985 zavedení počítačového systému MIKRODOMS pro automatizaci dálkového ovládání dispečerského řízení
11.7.1987 uvedena do provozu stanice Strašnická
11.7.1987 zahájena rekonstrukce zabezpečovacího zařízení na trati A
26.10.1988 zahájen provoz na třetím provozním úseku trati B (III.B)
1.5.1989 zahájen dvojkolejný provoz spojky do depa Hostivař
22.2.1990 přejmenováno 13 provozovaných stanic metra (Leninova - Dejvická, Dukelská - Nové Butovice, Švermova - Jinonice, Moskevská - Anděl, Sokolovská - Florenc, Fučíkova - Nádraží Holešovice, Gottwaldova - Vyšehrad, Mládežnická - Pankrác, Primátora Vacka - Roztyly, Budovatelů - Chodov, Družby - Opatov, Kosmonautů - Háje)
4.7.1990 uvedena do provozu stanice Skalka
22.11.1990 zahájen provoz na druhém provozním úseku trati B (II.B)
1991 zahájení postupné rekonstrukce a modernizace technolog. vybavení (např. rekonstrukce nn rozvodů, EPS, výměna kamer průmyslové televize, zavádění nové výpočetní techniky, rekonstrukce stropních konstrukcí apod.)
31.08.1992 každý druhý vlak na trase B v sedle pracovních dnů zkrácen do trasy Smíchovské nádraží - Českomoravská
19.8.1993 zahájena výměna eskalátoru TRA na stanici MU/C za eskalátor fy OTIS (ukončení výměny 20.12.1993)
30.8.1993 každý druhý vlak na trase A ve špičce pracovních dnů jede jen do stanice Želivského
1994 všechny vlaky na trase A jedou do stanice Skalka
11.11.1994 zahájen provoz na pátém provozním úseku trati B (V.B) a zprovoznění depa Zličín
11.11.1994 každý druhý vlak na trase B v sedle pracovních dnů zkrácen do trasy Smíchovské nádraží - Českomoravská
3.11.1995 zahájena výměna 3 ramen eskalátorů na st. Hradčanská včetně rekonstrukce stanice za vyloučení stanice z provozu
zahájena rekonstrukce jedné pětivozové soupravy typu 81-71
podepsán kontrakt na dodávku 110 nových vozů metra
zahájena rekonstrukce vlakového dispečinku v objektu CD
1996 převzata rekonstruovaná souprava metra 81-71 (81-71M)
12.7.1996 obnoven provoz na stanici Hradčanská
1997 zahájena výroba první nové pětivozové soupravy metra M1
28.6.1997 zahájena rekonstrukce stanice Staroměstská včetně výměny 3 ramen eskalátorů
6.12.1997 první rekonstruovaná souprava 81-71M zahájila zkušební provoz bez cestujících na trase C
2.1998 rekonstruovaná souprava typu 81-71M dána do provozu s cestujícími
2.3.1998 obnoven provoz na stanici Staroměstská
1.7.1998 zahájena rekonstrukce stanice Náměstí Míru včetně výměny 3 ramen eskalátorů
8.7.1998 byla první prototypová souprava M1 přepravena po síti ČD z ČKD Lokomotivka ve Vysočanech do depa Kačerov
2.10.1998 zahájeny zkušební jízdy prototypové soupravy M1 na trase C bez cestujících
8.11.1998 zahájen provoz na čtvrtém provozním úseku trati B (IV.B)
8.11.1998 část vlaků na trase B jezdí jen v úseku Českomoravská - Smíchovské nádraží
21.11.1998 zahájena rekonstrukce roznášecího roštu Nuselského mostu
7.3.1999 ukončena výměna příčníků roznášecího roštu Nuselského mostu
23.4.1999 ukončena rekonstrukce stanice Náměstí Míru a stanice uvedena do provozu
25.4.1999 započato s dostavbou stanice Hloubětín na trase IV.B
1.6.1999 započata rekonstrukce vestibulu stanice Anděl, včetně střediska dopravních informací (dokončeno 31.8.1999)
listopad 1999 uvedena do provozu stanice Hloubětín
27.1.2000 poprvé vyjela s cestujícími první souprava typu M1
29.3.2000 ukončena rekonstrukce stanice Malostranská a stanice uvedena do provozu
28.6.2000 otevřen druhý vestibul stanice Vysočanská
2001 poprvé v pravidelném provozu s cestujícími souprava typu M1
8.6.2001 na trase B otevřena stanice Kolbenova.
1.1.2002 každý vlak na trase B v ranní špičce pracovního dne jezdí v úseku Českomoravská - Nové Butovice
2.8.2002 přibližně v 17:45 hod. ve stanici metra Muzeum na trase C rusky hovořící muž odhazoval dělobuchy do kolejiště, zranil důchodce a zavraždil policistu. Provoz byl přerušen v úseku Pražského Povstání - Nádraží Holešovice od 18:20 hod. do 21:47 hod.
13-15.8.2002 přes Prahu přešla více jak stoletá voda. Výsledkem bylo 19 zatopených stanic metra. Škody byly okolo 7 mld. Kč.
22.3.2003 obnoveny poslední dvě uzavřené stanice trasy B - Křižíkova a Invalidovna. Pražská doprava se vrátila ke stavu před povodněmi.
29.3.2003 poslední uzavřené druhé vestibuly stanic trasy B Anděl a Náměstí Republiky jsou zprovozněny. Provoz metra je stejný jako před povodněmi.
6.11.2003 Poslední den provozu souprav 81-71 na trase C.
2.2.2004 První den provozu rekonstruovaných souprav typu 81-71M s cestujícími na trase A