RUSKO v Lucerně

22. listopadu jste měli možnost navštívit, tak jako tomu je již zvykem, v pražském Lucerna Music Baru další z pokračování řady mejdanů pod hlavičkou Boombox. Tentokrát s podtitulem "Wake The Fuck Up Boombox" jsme se od předchozích rapově orientovaných a divácky velmi dobře navštěvovaných konzertech dostali opět k rychlejším beatům. Tentokrát byl totiž hlavní náplní večera dubstep.

Z domácích djs předvedli své skillz a selekci Ghonzales, Matoa, Tuco a ANS, z kterých jsem bohužel zastihl v akci jen posledního jmenovaného. Již v jeho čase se publikum neostýchalo dát svou energii najevo a na nějaké hlášky typu "Wake the fuck up" nebylo nutné vůbec plýtvat sil. Ba naopak. Někteří se rozhodli projevit své sympatie vylezením na stage a riot, který se tam spustil, bohužel nevydrželi dekorace, se kterými si, tak jako na doposud každé z řady těchto akcí, dal záležet Filip, jenž nápadem a zpracováním již několikrát ukázal, že má co říct. Škoda, že díky vysunutému pódiu nebylo možne dav rozptýlit po celé ploše a díky tomuto "incidentu" se po zbytku večera pařilo již pouze v jeho okolí.

Ale k věci. Co se vystoupení hlavní hvězdy týče (pro ty, kteří nevědí, kdo se měl v pondělí prohnat jako uragán pražskou Lucernou a kterým to nedošlo ani z nadpisu, připomínám, že se nejednalo o nikoho jiného než Ruska, jehož rukama vznikl nejeden hit, z těch nejznáméjších to je např. Cockney Thug, Remix Pro Nails od Kid Sister či třeba nověší Hold On feat. Amber Coffman), bylo zřejmé, že máme co dočinění s porfesionálem, který své vystoupení bere vážně a chce si ho náležitě užít. Jelikož navíc právě v tomto roce vydal album O.M.G. bylo bez pochyb, že nouze o tracky z vlastní produkce nebude. Trochu jsem se po zkušenostech z jiných akcí podobného ražení (např. poslední Skreamovi návštěvy v Roxy) bál, jaký bude Ruskův živý set, jelikož jsem ale věděl, že jeho loňská návštěva klubu Golem ve Zlíně byla mnoha lidmi, na jejichž názor dám, velice ceněna, nebyl důvod se netěšit. Toto mé nepříliš malé očekávání pak Rusko jak svou energií, komunikací s publikem tak především hudbou a jejím podáním, mnohonásobně překonal.

Díky rozebraným kulisám jsme měli alespoň to štěstí vidět, že na nás tuto sílu valí v bílých ponožkách a při otočení zraku k návštěvníkům jsem skoro nevěřil, že je pondělí po půlnoci. Lidi rozhodně nepřišli spát, ale bavit se. Stejně jako tomu bylo u vystupující hvězdy. Po zkončení jsem měl možnost své dojmy probrat s ostatními lidmi, co se ve scéně pohybují, a zdaleka né všichni tento můj pozitivní dojem z Ruskova setu sdíleli. Často bývám já ten mrzutý, takřka s ničím nespokojený, štoural, tentokrát jsem ale odcházel s pocitem, že jsem dostal víc, než jsem očekával a to možná i díky nově vylepšenému zvuku.

Na závěr kratoučkého reportu, kterým jsem chtěl spíš poděkovat za konání podobných akcí, než v něm popisovat track po tracku co se v klubu odehrávalo, bych snad jenom řekl: "víc večerů jako byl tento!"