TOP ROCK: Martin Krajc & Karel Štědrý

TOP ROCK

11. - 31. 8. 2004
Galerie NOD, Dlouhá 33, Praha 1

Vystavují: Martin Krajc, Karel Štědrý
Zahájení: W518
DJs: Buick
Bboys: 02Redstars + hosté

Úvodní text katalogu výstavy od Wladimira 518

Pokud mám napsat pár slov k výstavě Top Rock a zároveň se příliš nepouštět do teoretizování o výtvarný formě, nevyhnu se určitě slovům jako scéna, hip hop, subkultura. Provokujou mně, serou a otravujou. Po mnoha letech ztotožňování, omílání a každodenního používání jsem jich přesycenej. Ať si každej dělá co chce! Přestávam věřit, scény jsou blbost, trapnej idealismus se mi chce říct. Ale nejde to, někde hluboko ve mně jsem nucen neustále sledovat a doufat. I teď si záměrně vybíram jako téma mojí podpory a spoluůčasti na tomhle projektu jeho obsah, formu nechť soudí každej sám. Kdo z nás tušil, že po tom co začnem opakovat povrchní znaky Hip Hop kultury, dostanem celou porci informace včetně toho co je ukryto mezi řádky? V patnácti si začínáš hrát se slovem, pohybem nebo zvukem, je to vcelku jedno, jak cejtíš. Tvoje naivita nezná mezí, ale romantičnost úniku z proudu je všeomlouvající. Dostáváš šanci, tak jí ber. Jedna z tisíce cest jak se napojit, začít pracovat a spolu s dalšíma lidma těžit zlato.

Setkaní a napojení, každej den nový informace o kterejch jsi neměl ani páru. A to všechno v neskutečnym labyrintu města, místo strachu nebo apatie konečně začínáš surfovat, jseš mladý zvíře který je omámený skupinovou halucinací. Já a moje parta, ve scéně se děje hovno, musíme to změnit! všem nadiktovat, pojď se sejít ,už jsem na to přišel! Kdo to je? Ten je dobrej! Furt tak. Den za dnem se plníš a  přejídáš, jako součást organizmu odvádíš čistou práci, nicméně cesta směrem k vlastní individualitě tě nemůže minout. Kašlu na to že se rap stává hlavnim proudem, break vidim v každý pojebaný reklamě, graffs chtěj lidi nosit na tričku. Sám jsem dělal vše pro to aby tahle naše subkultura rostla a bobtnala, byl to náš hlavní cíl, žili jsme totiž v pocitu že větší mrtvola než Praha neexistuje. Teď je to zdánlivě jinak, na party je spousta lidí, vycházej desky, celý město je ztegovaný. Přesto sám sobě nemůžu pomoct od prapodivný pachuti průseru, povrchnosti a rezignovaný konzumace. Co zbejvá než se starat sám o sebe, vlastní práci a nejbližší partu? Nemá smysl zarazit se uprostřed cesty, pár toys nás nemůže zastavit. V breaku tohle všechno tak krásně funguje, málo keců a hodně práce, jinak můžeš jít rovnou ze hry. Myslíš že máš co říct?

Tak ukaž svý styly, ničemu jinýmu tu nikdo nerozumí. Nic neokecáš, neschováš, tvůj fotr nic nedomluví, nejdůležitější a jediný měřítko je tvoje produkce! Miluju pozorovat bboys, lidi utržený ze řetězu přitom tak překrásně abstraktní. Mnohovrstevná, dlouhodobá a svobodná komunikace pomocí pohybů? Sem s tim, chci to znát, zbožňuju tu ryzost! Tyhle kluci nás nezatěžujou hlubokomyslnym postojem, prezentujou energie, čistota jejich produkce je samozřejmostí. Dali jste mi hrozně moc, mam vás navždy v srdci!

Peace W518