VĚŘÍME V KRIZI

Výstava šestice autorů úzce spjatých s ateliéry v pražské Trafačce svým názvem přímo odkazuje k situaci, v níž se ateliéry v tomto objektu nacházejí.

Od roku 2006 sídlí v bývalé trafostanici skupinka umělců , kterým měla již s koncem loňského roku vypršet smlouva o pronájmu. Na pozemku, kde nyní Trafačka stojí, byly plánovány demoliční práce a budova samotná měla ustoupit nové stavbě administrativního charakteru.

Vzhledem k tomu, že rok 2008 byl díky postupně se šířící ekonomické krizi pro mnohé překvapivý, její dopad se nevyhnul ani nám. Dá se říci, že jsme díky tomu získali čas.

Na základě krize nám totiž byla prodloužena smlouva o pronájmu na další rok, tedy do konce roku 2009 a pravděpodobně tomu tak bude i v roce příštím.

Proto jsme výstavu velkoformátových obrazů, které vznikly v tomto prostoru, zvolili název: 'Věříme v krizi', protože bez ní, bychom tu nebyli. Autoři Michal Cimala, Václav Girsa, Jan Kaláb, Martin Káňa, Jakub Matuška a Robert Šalanda jsou vybraní rezidenti Trafačky, což bylo výchozí podmínkou pro uspořádání výstavy. Navazujeme s ní na úvodní výstavu z jara 2007 v přilehlé Trafo galerii, která nesla název 5 plus KK (KK = Kurt Konrád podle názvu ulice, kde Trafačka sídlí), které se účastnila tehdejší sestava rezidentů.

Výstava 'Věříme v krizi' je pokračováním naší tradice, podle které koncem léta pořádáme akci, která překračuje běžný výstavní program nejen v naší Trafo galerii (v loňském roce to byl 1. mezinárodní festival street artu a graffiti NAMES).

VĚŘÍME V KRIZI
9.9.-1.10.2009 | út-ne: 15:00-19:00
Trafačka, Kurta Konráda 1, Praha 9 (www.trafacka.net)

Vystavující:

Michal Cimala zpracoval námět přímo související s místem, kde práce vznikla. Jde o pohled na fiktivní staveniště, přímo v místě, kde dnes zatím stojí bývalá trafostanice. Něco je na něm ale jinak... Břemena betonu, drátů a stavebních buněk letí k nebi, nehledě na gravitaci.

Václav Girsa pojednal rozsáhlé plátno způsobem sobě vlastním – tedy silně expresivním. Brutalita, s jakou se obrazu zmocnil, jej nakonec přivedla k interaktivnímu řešení se světlem a tryskou – fontánou.

Jan Kaláb zpracoval obraz jako velkou abstrakní kompozici, která barevností připomíná chrámovou vitráž. Umístěním malby na osu bývalého industriálního prostoru vyzvednul jeho nečekané kvality.

Martin Káňa zpracoval motiv staré tapety, na kterou vrhá stín gigantická růže s listy ve tvaru neviditelného bombardéru B52 a stíhačky X29. Bizarní kombinace v sobě nese znepokojivý kontext naší současnosti i nejbližší budoucnosti.

Jakub Matuška aka Masker přináší svým typickým streetartovým rukopisem příběh z natáčení pornofilmu, rozvinutý do zcela nečekaných rozměrů. Původní východisko se rozbíhá do několika dějových proudů a ty se stékají v mohutnou postsurrealistickou povodeň.

Robert Šalanda svým velkorysým přístupem navazuje na své dřívější práce, které budou k vidění v brněnské galerii Vaňkovka v říjnu tohoto roku. Na jeho plátně jsou identifikovatelné otisky mohutných tváří, které na nás hledí z šedivého bezčasí.

S výstavou souběžně probíhá ve stejný den v Trafo galerii vernisáž dalšího rezidenta Trafačky Jakuba Nepraše s názvem PROCESY na kterou se podíváme později.