Graffiti Boom 06 - Cheb / X-BOB (Obic & X-Dog)

Graffiti BOOM 06

Galerie výtvarného umění v Chebu za finanční podpory Města Chebu uskutečnila další ročník festivalu Graffiti Boom zaměřený na podporu mladého neformálního umění. Snahou celé akce je vytvářet ve městě živou galerii nástěnných maleb na vysoké umělecké úrovni. V době, kdy se omezeným způsobem investuje do výtvarných děl, které jsou součástí architektury, případně volného prostoru, je tento způsob určitou vhodnou alternativou. Do projektu jsou zapojeny veřejné instituce i soukromé subjekty, které poskytnou své budovy. Na oplátku jsou zde vytvořena výtvarně hodnotná díla působící nejen v kontextu městské výzdoby, ale umění obecně. Chebská galerie zde působí v roli iniciátora a garanta.

X-BOB

26. 6. - 23. 8. 2015
GAVU Cheb – malá galerie, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 10/16, Cheb

Vystavující: OBIC, X-DOG

Jakub OBIC Uksa (*1981)

Osobitý představitel vyrůstající na vlně graffiti, se brouzdal loužemi graffiti vod už jako teenager. Byl připraven na první vlnky, které rozpohybovaly stojaté české vody, nebál se postavit ani na prkno v rozbouřeném oceánu a bez přecenění sil jet, ustát balanc a neplácat se předčasně ve vodě. Osobní potřeba najít vlastní výraz i bez nutné dávky adrenalinu a inspirativní zaměstnání grafika jsou některými z hybných impulzů, které stojí za počátky jeho nové svébytné tvorby. Klasického graffiti se nikdy nevzdal, uvědomoval si ovšem proměnu a přesahy této importované disciplíny, která s nástupem století zažívala novou éru nejen v českém prostředí. Spreje nahradil molitanovým válečkem, namísto stříkaných tagů a běhání nočními ulicemi přišla koncepční a zdlouhavá práce u zdi.

Myšlenka abstrahovat a redukovat své „standardní“ písy se u něj neobjevila zničehonic: naopak je výsledkem delšího pozvolného vývoje. Zaběhlé tvarosloví graffiti posunul do nových, naprosto odlišných poloh. Hlavním vyjadřovacím prostředkem se stal jazyk geometrie v redukované barevnosti, často dokonce s využitím pouze jedné barvy na kontrastním pozadí. Optická síla a přitažlivost ornamentálně stylizovaného písma uspořádaného v meandrech vln nebo v pravoúhle zalamovaných tvarech působí neobyčejně efektně. Písmena se postupem času téměř ztratila v komplikovaném labyrintu čar. Možnost měnit proporce, tloušťku i hustotu linek jej vedla k neustálému variování a zdokonalování. S časem přišly zručnost a jistota, ovšem vykoupené mimořádnou trpělivostí, kterou tato metoda vyžaduje. Jakmile se však nyní někde na zdi objeví OBIC, nedá se přehlédnout. Tento „vystajlovaný“ projev se stává jeho nezaměnitelným poznávacím znamením.

Vedle exteriérových maleb se souběžně začal věnovat i volné tvorbě, jak malbě, tak i grafice v technikách linorytu a sítotisku. Zpočátku i zde pracoval s modifikovanými fragmenty grafémů svého jména, později však na rozdíl od venkovních realizací od písma upustil a linie používá čistě jako formálního prvku. Střídá negativní či pozitivní řešení, zkoumá samotný malířský podklad, způsob nanášení jednotlivých vrstev, hustotu a množství nátěrů, směr tahu štětce, matný či lesklý povrch… Za pomoci lomu světelných paprsků odrážejících se od různě strukturovaného povrchu dociluje kontrastu v ploše. Vedle geometrie však v jeho tvorbě existuje ještě druhá, neméně významná poloha, spojená s expresí a s figurálními náměty. Pracuje zde se seriálním řazením motivů, kterými člení obrazový formát a groteskním pojetím odráží proměny fyzických i psychických stavů. Živou a energickou malbou tak kompenzuje strohou geometrizaci. V této poloze se dozajista projevil i vliv spolupráce s X-DOGem.

Ondřej X-DOG Vyhnánek (*1983)

Ondřej Vyhnánek se na graffiti scéně pohybuje více jak deset let. Jak sám říká, "…své graffiti jsem bral jako houbu, která nasává okolní svět…".. Spíše než neustálým vybrušováním vlastního graffiti jména se však zabýval tématem superhrdinů nebo společenskou kritikou. Pouliční tvorba bez omezujících hranic mu umožňovala naplňovat vlastní výtvarné ambice, posilovala jeho uměleckou identitu a zároveň mu otevírala směr jeho budoucího tvůrčího snažení. Do charakteru jeho malby se promítají nejrůznější inspirační zdroje, ať už je to výtvarná kultura jihoamerických národů, naivní umění, pop art nebo komiks. Volba námětů je vždy v souladu s místem, legální murals v centrech měst jsou naplněny exotickou ornamentikou a jihoamerickou barevností, méně přitažlivá industriální zákoutí zase často nesou kontroverzní motivy a myšlenky. Se zaujetím se zabývá budoucností lidstva, podstatou lidské existence, smrtí i tím, co přijde po životě. Charakteristické znaky nalezneme v nástěnné malbě "Zrození", ve které se promítá alarmující problém stoupající přelidněnosti planety, a současně odvěká snaha člověka docílit dlouhověkosti, či dokonce nemrtelnosti.

Ústřední postava malby – okřídlený kostlivec – symbolizuje anděla smrti Azraela. Strážce tajných cest, anděl přechodu mezi životem a smrtí, se tyčí nad lidskou civilizací, ve vztyčených hnátách drží zářící krystalický kámen, ve kterém je obsaženo nejen lidské zrození, ale i dluh, který má člověk u smrti. V díle "Uroboros" (had požírající vlastní ocas) se zrcadlí cyklická podstata věcí, sebezničení a obnova, znovuzrození a návrat. Dalším nosným tématem je evoluční proměna a vývoj. Zde pracuje s vizuálními znaky evolučních principů ve smyslu přírodního a sexuálního výběru.

Zdánlivě odlehčeněji působí řada variací na zmíněné superhrdiny. Se superhrdiny přicházejí i superzločinci a najednou se i v naší realitě setkáme se superteroristy, superboháči, supersportovci… Vzniká strach, touha, obdiv, a to vše proměňuje podobu společnosti. Vše se děje ve velkém – vyrábí, konzumuje, zamořuje, informuje, chrání… Za vším se skrývají něčí zájmy. Je vůbec možné pochopit a ovlivnit fungování společnosti a světa?

V díle "CCTV" se odráží reakce na naši každodenní realitu, kdy jsme pod hlavičkou ochrany a bezpečnosti téměř všude monitorováni kamerovými systémy. Jak silně tyto věci vnímáme? X-DOG vnímá … a zaznamenává …, ale jako paměťové médium volí malbu a trojrozměrnou plastiku. Během vysokoškolských studií si Ondřej nějaký čas brigádně přivydělával v keramické dílně Maříž navrhováním dekorů a zaujetí hlínou mu již zůstalo. V roce 2010 se při ročním londýnském pobytu podrobněji seznámil s technikou mozaiky v kurzu specializovaného ateliéru Emmy Biggs. Jakmile to bylo možné, koupil si v Praze keramickou pec a bez předchozích větších zkušeností s pálením se pustil do experimentů. Samostudium a vlastní objevování technologií vypalované keramiky, glazur a taveného skla vyžadovalo čas. Párkrát to bouchlo, ale nakonec vše začalo fungovat.

Přišlo i několik nečekaných odboček, např. společná cesta s Plebem do Ria de Janeira, kam původně jeli dělat pouze graffiti. Shodou náhod přišlo seznámení s investorem, a to způsobilo, že se už za půl roku vrátili zpět, tentokrát obtěžkaní taškami s keramickými talíři na tvorbu obří mozaiky. Přestože ručně dělané talíře doputovaly nakonec ve střepech, dílo dlouhé padesát metrů bylo po třech měsících vysilující práce hotové. A zřejmě bude mít i pokračování. Zaujetí keramikou se odráží i v zastoupení exponátů na chebské výstavě. Jde o díla z období posledních dvou let, která navazují na předešlou kolekci ikonických filmových a komiksových postav. V nové tvorbě se objevují varovné vize v podobě sci-fi měst vystavěných a ukrytých v symbióze s nadreálnými zvířaty či rostlinami, mutující společnosti i přírody, lidské posedlosti, fobií a nezdarů při dobývání cizích světů.

Graffiti Boom 06 - X-BOB (OBIC & X-DOG) - Cheb (27.6.-23.8.2015) | foto © Jiří Gordon