Rapper Orion se rozsvítil sólově

Orion, člen hip-hopových Penerů Strýčka Homeboye, dal na svém prvním sólovém albu Teritorium 1 prostor i hostům.Dalo by se to považovat za podvod - první sólové album rappera Oriona, dnes již proslulé postavy české hip-hopové scény a frontmana legendárních Penerů strýčka Homeboye, má pouze něco málo přes třicet minut.

A to není všechno. Jsou v nich započítány i intra a skity (v podstatě pouze krátké rytmické plochy) a navíc dvě skladby na albu už dříve vyšly na kompilacích.

Předností nového alba je tedy sám Orion, jeden z nejtvrdohlavějších lidí v českém hudebním průmyslu, člověk, který se rozhodl dělat hip-hop v době, kdy ta slova naprosté většině tuzemské populace evokovala pouze televizní soutěž pro děti.

Na první pohled je jasné, že Orion je v chápání hip-hopu před většinou tuzemské scény o krok napřed (pravověrní hip-hopeři by asi řekli o krok stranou). Netrvá na většině základních klišé žánru, daleko víc ho baví pohrávat si s popovějšími náladami. Na svém albu nechává hostovat výrazné vokalisty Tinu a Davida Čokoládu a dává jim dost prostoru, aby své party dovedli až na hranici rhythm'n'blues. Jenže ne vždy se to podaří - příkladem je skladba Ženy, víno, zpěv, kde vedle zmíněného Čokolády hostují i Ego a Rytmus ze slovenského projektu Kontrafakt. Jednotlivé kousky jsou barevné a zajímavé, ale dohromady to nedává velký smysl. Oba Slováci skladbu rozjedou perfektně zarýmovanou a náležitě agresivní směskou vulgarit, Čokoláda dodá velmi sladký r'n'b refrén a když se konečně objeví Orion se svým překvapivě klidným partem, zní tam jako nepatřičný, poněkud ztracený intelektuál, a tím rozhodně není.

Zde se projevuje největší slabost desky: nemá producenta. Toho, kdo by Oriona s podobnými nápady (v detailech skvělými, ale jako celek nefunkčními) prostě vyhodil ze studia.

Dokument Orionek

Jednoznačně nejslabší skladbu ale bohatě vyvažuje zdaleka nejlepší věc alba - autobiografický Dokument Orionek v Markově remixu. Ten skladbě dodal pár retro zvuků do podkladu a udělal z již tak zajímavé věci pravděpodobně nejlepší a rozhodně nejupřímější skladbu v dějinách českého hip-hopu, tak vzdálenou jakýmkoli textovým "pouličním" klišé, až je neuvěřitelné, že stále ještě jde o hip-hop. Ostatně, na scéně není tolik lidí, kteří by se mohli ohlédnout zpátky, měli co vyprávět a dokázali to říci poutavě. I to dělá z Dokumentu výjimečnou skladbu nejen v oblasti hip-hopu, ale domácího popu jako celku. Podobně dobrých momentů už na albu moc není, ale to není stížnost. Dokument Orionek je věc, jakou by většina popových umělců ráda natočila alespoň jednou v životě.

Na zbytku desky si Orion drží svůj standard - skladby jako Teritorium, Chudáčci nebo Chtěl bys víc jsou dobré a potvrzují dvě věci - že Orion je výjimečně talentovaný textař a skladatel, jakých tu moc není. Orionovu sólovku znovu skoro celou odpracoval" DJ Wich, se kterým Orion i jeho mateřský projekt PSH již nějakou dobu spolupracují. Tam, kde neměl s rytmikou co do činění (třeba ve skladbě Stoupat výš nebo Další novej den), je rozdíl patrný - Wichův rukopis u nás nemá konkurenci. Když vezmeme v úvahu, že Wich dnes pracuje na všech nejvýraznějších a nejúspěšnějších projektech v žánru stojí na něm i projekt Indy&Wich), uznáte, že by si zasloužil trochu oddychu. Na druhou stranu, kdyby si dal prázdniny ještě před natočením Teritoria, český hip-hop by přišel o hodně dobré album.

Autor: Luděk Staněk / www.lidovky.cz / Praha (23.1.2004)