Ztohoven - Otazníky ?

Stojím na Jiřském nádvoří a pozoruji lešení na němž je srdce připevněno - podivně rachotí. Kolem běží skupinka šesti příslušníků hradní policie, dívají se nahoru a jeden udýchaně pronese "lezou pořád vejš, šmejdi!"

Ti "šmejdi" jsou studenti uměleckých škol, kteří se už napotřetí pokusili zakrýt polovinu Davidova srdce a přidáním tečky vytvořili znak, kterým obvykle končí otázky a po němž by mělo následovat hledání odpovědí.

Policisté postávají dole pod lešením a jsou bezradní. "Jménem zákona - polezte dolů!" Na věži je ticho, jen ve vzduchu šustí lepenka a levá polovina srdce pomalu mizí. Po chvíli je jasné, že osm policistů neudělá nic - s mizejícím srdcem střídá napětí euforie - zvládnou to! "Máte čas! Ještě vlevo dole to prosvítá! …" ozývá se pod lešením. A už je to otazník - visí tu a zdá se že už se nemůže nic stát. Radost se šíří … a najednou je tma. Všechno zhaslo. Rozpaky. Pískot …

"Je to hra" říká Honza, jenž se lehce nedobrovolně stal jakýmsi mluvčím skupiny ZTOHOVEN, jak si aspiranti umění říkají. "Nemáme nic proti srdci, nechceme nic zničit, jde jen o to celou věc posunout dál, ukázat lidem jiný úhel pohledu …" Jistě, vždyť někteří z nich byli žáky J. Davida.

Ano, pokud jde jen o symboly srdce a otazníku, mohla by to celé být jen hra. Hra se symboly, s prázdnými slovy, s formami. Jenže právě ten otazník naznačuje jak jsou oba symboly provázány a pokud si opravdu začneme klást otázky a poctivě na ně hledat odpovědi dostaneme se do onoho jiného úhlu pohledu. Můžeme uvidět i obsah a poslání, které tahle hra přináší. A možná pak začnou dávat smysl věci které bychom bez otazníků jinak rovnou odsoudili, nebo zesměšnili. Členové skupiny ZTOHOVEN ve svém manifestu rozsvěcí svůj otazník nad Hradem v předvečer prvního kola prezidentských voleb - budou se po nich moci rozsvěcet ještě další srdce? Bude je nutno opět změnit na otazníky? Nebo bude tma, bez barev a radosti - bez života. Bude naše společnost dál hodnotit formy bez znalosti obsahu? Bude náš život jen hra s prázdnými slovy?

… příliš mnoho otazníků?

Autor: Chaos / Praha