Bulharská pocitovka (2007)

Přistání v bylo v pořádku, někteří piloti to zvládají až na druhý pokus. Z hlavního města jsem měl pocit ,že to nejhezčí na něm je jeho jméno -Sofie. Nemůžu to soudit komplexně ,ale jen podle toho co jsem viděl při cestě z letiště na nádraží (asi 40 minut) přes okna Ikarusu, kterému při slovech technická kontrola naskakovala rzí kůže. Oprýskané paneláky,oprýskané žigulíky, jedno velké oprýskané sídliště.Opuštěné mega stavby. Centrum jsem neviděl, třeba je hezké, třeba nějaké je.

Osmi hodinová cesta vlakem přes celé Bulharsko do Burgasu ubíhala jako 16ti hodinová. Po čase jsem jsi připadal jako v tom dětském vláčku co má malé kruhové kolejiště a jezdí furt dokola. Nakonec nás všech jedenáct vysušených lidiček zdárně v Burgasu přestoupilo na bus do Sozopolu. Vatafaka? Sozopol je letovisko! To je poprvé co budu někde v letovisku! Jsem zvyklý na stan a spacák, a prásk my máme hotýlek s bazénem! Já nejsem ten typ co ho baví se celé dny válet na pláži spolu s dalším tisícem lidí. Co tu budu dělat?
Sozopol díky bohu nejsou jen nově vybudované hotely a ulice (jedna ulice) plná turistů,obchodů,suvenýrů,kebabů,barů (jeden jsme si zvláště oblíbili, byl pod našim hotýlkem na menší z pláží a tekylka za 1leva - asi 17 Kč, tam jich padlo …).

Existuje zde i starý Sozopol, což jsou roztomilé dřevěné domečky, kde už to tak hekticky nevypadá. Hnedka druhý den jsme vyrazili na BulgariaTek.

Byl vzdálen jen asi 30 km od Sozopolu, tak fklidexu. Teknival to byl nadmíru pohodový, jenom fanoušci, systémaci, traveleři, žádné "děcka" a přicmrdavači.A hlavně to místo bylo nádherné - moře, pláž, útesy, na nich roztodivné systémky.

Další výlet byl na vzdálenější dunové pláže, které ještě nejsou tak komerční, a tak mega navštěvované, právě proto byli nádherné,večer ohýnek a šírák na pláži. Ráno vyplivnout a vysypat písek ze všeho a tradá zpět …. Město Burgas bylo další z cílu, Jedná se o přístávní město s přístavem do kterého nás nepustili - grrrr. Má klasické centrum - Bulvár z obchody,restauracemi, náměstí se sochou vojáka jehož pravice někam směřuje, tentokráte nahoru. Bavily mě tu sídliště, která ač trochu oprýskané měli své kouzlo, ty paneláky nevypadaly jako nudné krabice, spíše jako divné lego stavebnice a taky tu bylo plno moskviču v rozmanitých barevných verzích jako modrá a červená … nestihl jsem to vyfotit ,ale projel okolo nás i tunigovaný Moskal, byl … srandovní.

Na závěr bych měl napsat, že i když to tak možná nevypadá ty města nejsou getha, nepobíhají tady smečky hladových psů, a místní na vás nemíří pistolí. jsou tu i moderní a "pěkné" věci ,ale ty mě prostě nebaví fotit.