Co vypovídají Peneři aneb hiphopové deníky z Prahy

Naše ambice jsou ukrytý v rapový muzice. Kus nás a kus ulice, život ve městě, to je to, vo co de přece, rapují Peneři Strýčka Homeboye (PSH) na svém prvním albu, které nazvali starosvětsky Repertoár. Touto deskou završili takřka celou dekádu klubového hraní a tichého budování legendy.

Nejde však jen o hip hop, životní styl uličních umělců, a rap jako svébytný způsob rytmického chrlení slov. Peneři jej přerůstají svou výpovědí o devadesátých letech v Česku. Začali tam, kde po revoluci skončili folkaři.

Současnou sestavu PSH tvoří penerský zakladatel Orion, další rapper Wladimir a dýdžej Richard. Pracují, jak zpívají: "Jsi writer - tak piš, jsi dýdžej - žij beat, jsi MC - dej rým." Produkci alba svěřili dýdžeji Wichovi. Ten korigoval potoky slov s bubnujícími sprškami rytmů nebo zvukovými kouzly. Může to být třeba praskot staré vinylové desky nebo vypůjčený zvuk velkého orchestru, který dává skladbě Ambice ohromnou energii. I vypreparovaná filmová hláška "všude dobře, doma nejlépe" je použita s citem pro penerskou nadsázku. A s pomocí sladkých soulových melodií ve skladbách Zpátky do dnů nebo Úplnej klid se Peneři dostávají až ke břehům moderního popu. Jsou tak přesvědčiví, že si můžou dovolit hodně: hostujícího maďarského rappera v písni Dimenzio K2 nebo frázi: Hlasuju pro mír a lásku, která by zněla v jiných ústech cynicky.

Peneři vlastně natočili jakési hiphopové deníky kombinované s názorovými postoji. Tvrdí: "Nechci řvát do mrtvejch lesů, že člověk je víc"a nesnášejí fašisty. Vyprávějí o Praze ("tak vzhůru do panoptika"), o sobě a svých kamarádech, které pozvali na natáčení desky. Líčí počátky hip hopu ve městě. Skladba Zpátky do dnů přímo voní těmi časy. Peneři zdůrazňují rapperskou spolupráci se Slováky: "Společné zájmy, tomu ver, ty kokot."

Na rozdíl od televizních bavičů pro ně nejsou sprostá slova cílem, ale prostředkem. Peneři jimi brousí vtip, uzemňují patos a vyvažují závažnost proklamací. Sami se drží hesla: "Upřímnost cením si kurva nejvíce", díky němuž vybavili muziku sympatickými, takřka zapomenutými vlastnostmi. Vždyť je to vzrušující, když interpreti mají názor a ještě přitom baví lidi.

Skupina Manželé a jejich projekt Jižák jsou symboly hip hopu osmdesátých let. Peneři úžasně zachytili léta devadesátá. Jejich Repertoár je čistá, pozitivní poezie velkoměsta, bezesporu jedno z alb roku 2001.

Vladimír Vlasák / www.idnes.cz

Odkazy:

http://www.idnes.cz