DSK: DVOŘÁK, ŠKAPA, KALÁB, OLMER

Jako řada mladých writerů a graffiťáků nekončila DSK crew, pouze u toho, že sprejovali svá jména „ve vlastním hoodu“. Po evropských potulkách se za největší výzvu dá brát jejich cesta do New Yorku v roce 2000, kam se vydali, aby udělali ilegální graffiti v místě, kde to všechno začalo, a tím se i s klasickým graffiti po svém vypořádali. Malovali vagony metra od Bronxu po Manhattan, taky se kvůli tomu potýkali se zákonem. Tento pobyt se pro ně stal určitým zlomem v jejich vnímání graffifi a street artu a následně se začali individuálně formovat ve vlastní tvorbě. Svůj talent a zkušenosti z ulic posunuli do vlastních ateliérů a výstavních síní po celém světě. Bohatá audiovizuální tvorba, abstraktní plátna, filmová tvorba, 3D objekty a malby nebo neonové konstrukce, pod tím vším jsou tihle umělci podepsáni. Výstava představuje veškeré možné podoby jejich vizuálních experimentů a tvůrčího vyjádření.

„Pro každého je graffiti něco jiného, pro mě v tom nehrál velkou roli adrenalin. Byla pro mě důležitá plocha, kterou jsem chtěl tvarově a výtvarně ztvárnit. Když se ohlédnu na svou dosavadní tvorbu, vždy hledám ideální tvar a barevný vztah či kontrast, který podtrhne daný organický a abstrahovaný novotvar. Je to o emocích, nikdy jsem nechtěl vyprávět příběhu a předávat skryté obsahy,“ dodává Jan Kaláb.

„Jako ryzí konceptualista jsem nechtěl, aby na výstavě visely jen současné obrazy kluků bez kontextu. Nad pojetím výstavy jsem si lámal hlavu a chtěl jsem divákovi ukázat celou cestu. Emoce toho, co nás v mládí spojovalo, videa a fotky z raný graffiti tvorby, pak období, řekněme transformace, až po individuální přístup k umělecké produkci každého z nás v současnosti. Sám jsem víc konceptualista a filmař, galerijnímu světu se dost vyhýbám, takže i to byl paradox a velká výzva,“ vysvětluje Michal Romeo Dvořák výstavní koncepci.

„Jeden tak dlouho maluje na město, až začne malovat samotný město. Betonová džungle, euforie, větší nebo menší panel to tu přežije. Vyrůstat v nově se rodící společnosti, kdy hudba, rap, breakdance, nekonečný toulky bludištěm města, hledání vhodných ploch na malování, formovalo můj pohled na svět. Do svých děl zapisuji příběhy pomocí vlastní abecedy, nebo zobrazuji detailní městské struktury pokryté vzkazy a symboly. Písmo a architektura – obojí chápu jako propojené myšlenkové pole, sofistikovanou strukturu lidské komunikace,” doplňuje Michal Škapa.

DSK: DVOŘÁK, ŠKAPA, KALÁB, OLMER

18. 7. - 23. 8. 2019
DSC Gallery, Dlouhá 5, Praha 1

Vystavují: Jan Kaláb, Michal Škapa, Michal Dvořák, Matěj Olmer
Kurátor: Edmund Čučka

Jan Kaláb (1978) – CAKES, POINT, SPLASH

Na české graffiti scéně se Jan Kaláb pohybuje od začátku 90. let, kdy v pražských ulicích začal signovat svými graffity a street artem pražské ulice, metra a nádraží. Za této éry procestoval se svými graffiti celou Evropu i další kontinenty. V roce 2000 spolu s Romeem a Tronem odcestovali do Spojených států amerických. Za cíl měli jediné, navštívit kolébku graffiti a přidat se svým projevem do této streetartové galerie newyorského metra. Po roce 2001 svou tvorbu posunul z ulic do galerijního prostředí a začal se věnovat abstrahovaným plastikovým 3D graffiti, v čemž je ve světovém kontextu doposud výjimečný. V roce 2006 dokončil svá studia na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením prof. Jitky Svobodové. Nyní se jeho díla objevují na prestižních výstavách po celém světě, v současné době vystavuje v galerii Blueríder ART v Taipei (Taiwan).

Michal Škapa (1978) – TRON, GABEL, 2ROCK, CODE, KEY

Michal Škapa je jedním z nejznámějších autorů české graffiti scény z 90. let, kdy se utvářela první generace u nás. Od začátku úzce spolupracoval s legendární Trafačkou, a to především jako tvůrce vizuálu. Graficky připravil mimo jiné i obsáhlou knížku, mapující osm let Trafačky na své původní libeňské adrese. Léta spolupracuje s Meet Factory, ve kterém má vlastní umělecké studio. Jako vizuální umělec pracuje s různými médii, formáty, technikami, střídá abstraktní akrylové kompozice se site-specific instalacemi a prostorovými objekty. Cizí mu není ani grafická tvorba. Vedle toho také úzce spolupracuje s labelem BiggBoss. Zúčastnil se mezinárodní graffiti a street-art show Names(2008) a prezentoval se také na výstavě Městem posedlí(2012) v GHMP, které obě organizoval Jan Kaláb. Na EXPO 2010 v Šanghaji reprezentoval Českou republiku. Zatím nejkomplexnějším počinem je jeho výstava Babylonz přelomu roku, čítající tři výstavní patra, kde představil celou šíři své tvorby včetně prostorových instalací vně galerie i nedalekém veřejném prostoru.

Michal Dvořák (1978) – ROMEO, KETCHUP, TOMA

V současnosti hlavně filmový režisér a producent Michal Romeo Dvořák svým přístupem ke graffiti předběhl známé principy a formy práce s písmem. Ve svém vrcholném období pro něj graffiti znamenalo už jen strukturovaný systém sémantických znaků, které oprostil od estetiky, barvy, jména i ega tvůrce. Graffiti se rozplynulo. Vystudoval Konceptuální tvorbu na VŠUP v Praze (A. Matasová a J. David) a práce ve veřejném prostoru mu byla nejbližší. To mu z graffiti zůstalo. Je zakládajícím členem umělecké skupiny Ztohoven a jeho rukopis byl donedávna v jejich celospolečenských projektech velmi čitelný. Je výraznou osobností československé hip-hopové scény, natočil mnoho hip-hopových videoklipů a dokumentů (PSH, Indy&Wich, atd.), pod vlastním produkční společností Romeofilms například dokumentární film RYTMUS sídliskový sen (2015) a nebo EGO – Precedens (2018).

Matěj Olmer (1979) – BIOR

Jako další pražská graffiti legenda se na výstavě podílí osobnost Matěje Olmera. Jeho přístup od graffiti k vlastní výtvarné tvorbě byla nekompromisní a progresivní. Z postupného oddělování písma se přesunul k velmi abstraktním polohám. Na graffiti ho zajímala otevřená emotivní forma, ke které přistupuje s velkou výpovědní hodnotou. Často se jeho expresivní a gestická malba projevuje v pestrém barevném spektru, přičemž se na sebe vrství jednotlivé plány. Pracuje také s principy koláže a inspiruje se vlastní básnickou Na přelomu loňského roku měl velkou sólo výstavu s názvem Requiem za svět v pražské White Pearl Gallery.